Stín hradeb (2022)

Po detektivce jsem potřeboval oraz a napadl mě výlet do pradávných časů. Po prologu jsem vůbec netušil, kam nasměrovat další děj. Úvod byl původně daleko delší - zkrátil jsem ho. Vypravěčem je stařec, s tím souvisí i styl psaní (i Hedvika si při korekturách musela zvyknout). Ve finále jsem Menutův jazyk snad trochu polidštil, aby se to líp četlo.

Šalemova domácnost se průběžně rýsovala. Mešut nebyla vůbec v plánu. Nakonec jsem pro ni zvolil jméno podobné Menutovi, protože k sobě měli hodně blízko, a původního hlavního hrdinu asi i zastínila. Udělat padoucha z velekněze? Řekl si o to. Výlet do Atlantisu? Příběh potřeboval změnit kulisy. Záhadný mořský tvor mluvící lidskou řečí? Když už ve fantasy chybí elfové a další pohádkové bytosti, jedna taková postava se hodí :)

Krypta pod hlavní svatyní, podzemní chodby, jeskynní labyrint a další? Člověk se ponoří do děje, nevnímá čas a okolí, a najednou je to tam.

Fantasy jsem původně zamýšlel jako jeden díl, ale upletl jsem si na sebe bič. V závěru uvedená ochutnávka na pokračování je spíš prokletí pro toho, kdo nepoužívá při psaní osnovu a jede podle bezprostředních výplodů vlastní hlavy. Ale představu mám a bude se víc cestovat po světě – to jediný můžu slíbit.